Jakarta Kota besar

Tak noc v Jakarte mam uspesne za sebou.

Po prijezdu me na letisti celala mikroskupinka asi ctyr dalsich studentu a dva mistni kluci, co nas pak posadili do takoveho velikeho auta - bez pasu a odvezli do hotelu. Jenze, znate asijska mesta - neustala dopravni zacpa. Takze jsme jeli asi dve hodiny, no to mozna krapet prehanim, ale vypadalo to dost na dlouho. Dalsi co se mnou byli v aute byla jedna spanelka, rus a mexican. Dovezli nas do hostelu. Necekala jsem zazraky a tak jsem, na rozdil od spanelky, nebyla prekvapena ani zklamana. Do hostelu jsme dojeli asi v sest hodin a o pul sedne nas uz Nofi, velice mila mistni, holcina tahla na veceri. Protoze se o nas mela ten vecer postarat. A taky uz mela hlad - Ramadan neni zadne pericko, kdyz clovek cely den nic neji a tak jsme sli. Sice jsem nemela nijak extra hlad, ale budiz.

Protahla nas nejakym trzistem do jakesi Rumah Makan - lokalni restaurace. Jak jsem psala nemela jsem sice hlad, ale nakonec jsem si dala Nasi Goreng (smazena ryze) s morskyma breberkama a musim uznat, ze to bylo velice chutne. Trochu jsem se obavala, co na to moje vnitrosti, ale nic se nestalo ani kdyz jsem to zapila melounovym juicem, ktery byl rovnez vznikajici.

Po veceri nas Nofi dovedla zpet do hostelu a "zahnala" nas do postele s tim, ze zitra jse snidane od pul seste a nejpozdeji v devet hodin se pojede na letiste.

Me to bylo celkem jedno, protoze jsem byla vazne unavena, ale Beatrix (spanelka) prskala, ze se ji tedy rozhodne spat jeste nechce a zmizela ven, jelikoz se tam pak objevilo dalsich par lidi ze spanelsky mluvicich zemi. Coz mi ale nevadilo, alespon jsem mela cas se vykoupat a dat se tak trochu do kupy po te ceste....no vykoupat, ona tam byla vlastne jen sprcha a jen jeden kohoutek s neprilis vlaznou vodou, spis studenou, coz mi zase v tom hicu nevadilo.

Nez jsem sla spat premyslela jsem jak a kam bych dala moskytieru, protoze jsem zahledla poletovat par moskytu v pokoji. jenze nebylo kam. No tak jsem si vzala dalsi antimalarikum, natrela se kde to jen slo repelentem a modlila se jsem se aby vydrzel do rana...marne. Mam na obliceji asi sedm stipancu a jinak nic...proc proboha na obliceji ?! No nic, budu to muset prezit...dalsi pouceni pro priste, ach jo.

Snidane byla doopravdy o pul sedme, tak jsem vzbudila Beatrix, ktera odmitala uverit...no a hadejte co bylo na snidani? Ano, Ryze a ryba a nejaka zelenina - rovnyma nohama rovnou do asijskeho zivota. Ja to celkem cekala, zato zbytek "zapadnich" studentu byl krapet nesvych, zato skupinka z Laosu byla doopravdy nadsena!

V devet hodin nas odvezli busem na letiste. Me to sice letelo az v jednu, ale chlapec co se o nas mel starat na letisti jaksi vytvarel desnej chalos takze jsem byla rada, ze jsem to letadlo stihla :)

Byla jsem celkem unavena, takze jsem cely let prospala a nebyt decka co mi ustavicne kopalo do sedadla byla by ta cesta i docela pohodlna.

Kdyz jsem doletela do Padangu a vystoupila jsem z letadla tak jsem dostala takovou tepotni facku, ze o proti tomu byla Jakarta prochazka ruzovym sadem. No hruza. Tak jsem rychle zapula do haly pro zavazadla, kam se uz predemnou nahrnuli snad vsichni ostatni i stakovyma tema vozikama na zavazadla a semknuli se kolem pasu a a odmitali kohokoliv pustit ...no, nakonec se povedlo nejak se tam prorvat a ukoristit si to sve :) pak jsem prosla pres kontrolu a modlila se aby na me nekdo cekal, protoze tady to uz vypada divoceji nez v Jakarte, ale je tu daleko lepsi a cistci vzduch. Me modlidby byly vyslyseny a doopravdy tam cekal jedem pan. Docela dobre jsme si cestou do Padang Panjangu pokecali...umel docela slusne anglicky a tak jsem si ujasnovala nejake indoneske obraty ktere mi tedy doopravdy nedavaly smysl.

Cestou jsme se stavili na benzince, ne pro benzin. Tady totiz benzinky nejsou jako u nas - ze tam mame jidlo, piti a tak, ale tady je skoro u kazde benzinky micro-mesita a tak si ten pan spolecne s ridicem odskocil pomodlit - to vite, Ramadan a pak jsme pokracovali v ceste.

Kdyz jsme vyjeli z niziny mezi soutezky hor pocasi i teplota se promenila. Vyrazne se ochladilo a vsude byla takova ta oparova mracna jako byvaji na obrazcich. No a cestou mi ten chlapik vesele vypravel o tech zemetresenich z lonska a ze nekolik tisic lidi umrelo a tak... a ukazoval mi cestou, kde to bylo zavalene a jak to krasne opravili...no, reknu vam, ze mi to krapet posramotilo me prvni dojmy.

Padang Panjang je opravdu hezke mestecko ( az se dostanu se svym notasem k internetu pridam nejake foto ), je tu asi jako u nas v lete takze relativne prijemna teplota, ale konstantni asi kolem triceti stupnu. Zatim bydlime jeste s dalsima ctyrma holcinama ( madarka, italka, malajka a vietnamka) v kampusu, ale nic moc to tedy neni. Zachod jenom slapaci a misto koupelny je takova vodni nadrz a clovek se musi polevat takovym vedrem, kdyz se chce o myt, ale da se na to zvyknout, uz mi to potech dvou dnech ani neprijde...jo a voda zase jen jedna -vlazna :)

V celem kampusu nejde internet a tak jsem se ted protlacila do internet caffe, prez den tu decka hrajou samy vydeohry a tak neni realna sance..

Od vcerejska prsi, ale oopravdy fest. Coz o to, me by dest nevadil, ale nic neuschne - uz se mi dva dny susi pradlo a porad je vlhky...a bude hur :)