Na letišti v Jakartě mě, podobně jako minule, vyzvedli zástupci Darmasiswa programu a všechny studenty, kteří ten to odpoledne přiletěli, soustředili do jedné odlehlé části letištního terminálu. Asi v osm hodin přijel autobus aby nás odvezl do hotelu. Já měla celkem štěstí protože jsem přiletěla ve čtyři odpoledne a tak jsem čekala jen necelé čtyři hodiny, ale bylo vidět, že někteří lidé už tam čekají o hodně déle než já. Když autobus přijel, tak se samozřejmě ukázalo, že se tam všichni nevejdeme (což bylo zjevné už asi tak dvě hodiny předem), jenže autobus byl jeden a tak tam holt museli někteří čekat dál.
Takhle večer už nebývá provoz po městě nijak hustý takže jsme hladce projeli skrz Jakartu až do našeho "hotýlku". Po zkušenosti z minula jsem se toho poněkud obávala a připravovala se na temnou díru s vůní plísně a hejnem moskitů lačnících po mé krvi. Když jsme ale zastavili, tak mi poklesla čelist, protože jsme stáli před luxusně vyhlížejícím hotelem, nejdřív jsem si myslela že si z nás dělá někdo srandu, ale jak se ukázalo opak byl pravdou.Okamžitě jak to bylo možné zalezla do své, mramorem obložené koupelny a konečně jsem se začala cítit jako člověk po té upocené cestě.
Potom co jsme se ubytovali a dali se po cestě trochu do kupy byla večeře, ta byla o proti pompéznímu stylu ubytování značně minimalistická. Ale ono stejně po té letadlové stravě by se toho do mě nic moc nevešlo...
po večeři, která se konala asi okolo půl jedenácté nám paní, co más měla na starost vesele oznámila, že tady jen přespíme a druhý den ráno v 7h pojedeme do hotelu kde se bude odehrávat meeting a snídaně bude v od 6h. No co myslíte, v 6:15 jsem se náhodou vzbudila a uvědomila jsem si, že jsem si včera večer nezapla budík a teď nemám čas ani na tu pitomou sprchu.
Po snídani jsme se přesunuli do jiného hotelu, který byl ještě honosnější nežli ten ve kterém jsme spali minulou noc. To by mě zajímalo, kolik asi tak může stát noc v takovémhle hotelu...
Program meetingu začal v 8h a trval s přestávkami na kávu a obědem až do 4h odpoledne, kdy na nás čekali jednotliví zástupci škol. když jsem konečně objevila svojí skupinku tak mi bylo sděleno, že se do Bandungu přesuneme ještě dneska v noci, až skončí večerní ceremonie. Protočily se mi panenky, protože jsem byla vážně přetažená jelikož jsme se mohli ubytovat na novém hotelu až od 3h, takže jsem se nemohla ani po obědě nikde natáhnout (dvě třetiny ze studentů byli v hotelu už od druhého dne) takže po večeři a ceremonii večerního programu jsem se již na půl v komatu odebrala na pokoj pro kufr a cca 21:30 jsme odjeli.
Do Bandungu to autobusem trvalo něro přes tři hodiny a tak jsme byli konečně v 1 hodinu ráno na místě. 3kola nám zajistila prozatímní ubytování u jedné ženské co pronajímá pokoje ve svém domě. Ta nám nabídla, že bokud budeme chtít můžeme u ní i zůstat. No, možná, že kdyby můj pokoj neústil do obýváku kde pořád nědko něco brebentí a kdyby jim nejela televize od rána do večera tak bych to možná zůstala. Takhle ne.
...jo ještě pohled z okna toho superhotelu, kde jsem nakonec nespala...
po večeři, která se konala asi okolo půl jedenácté nám paní, co más měla na starost vesele oznámila, že tady jen přespíme a druhý den ráno v 7h pojedeme do hotelu kde se bude odehrávat meeting a snídaně bude v od 6h. No co myslíte, v 6:15 jsem se náhodou vzbudila a uvědomila jsem si, že jsem si včera večer nezapla budík a teď nemám čas ani na tu pitomou sprchu.
Po snídani jsme se přesunuli do jiného hotelu, který byl ještě honosnější nežli ten ve kterém jsme spali minulou noc. To by mě zajímalo, kolik asi tak může stát noc v takovémhle hotelu...
Program meetingu začal v 8h a trval s přestávkami na kávu a obědem až do 4h odpoledne, kdy na nás čekali jednotliví zástupci škol. když jsem konečně objevila svojí skupinku tak mi bylo sděleno, že se do Bandungu přesuneme ještě dneska v noci, až skončí večerní ceremonie. Protočily se mi panenky, protože jsem byla vážně přetažená jelikož jsme se mohli ubytovat na novém hotelu až od 3h, takže jsem se nemohla ani po obědě nikde natáhnout (dvě třetiny ze studentů byli v hotelu už od druhého dne) takže po večeři a ceremonii večerního programu jsem se již na půl v komatu odebrala na pokoj pro kufr a cca 21:30 jsme odjeli.
Do Bandungu to autobusem trvalo něro přes tři hodiny a tak jsme byli konečně v 1 hodinu ráno na místě. 3kola nám zajistila prozatímní ubytování u jedné ženské co pronajímá pokoje ve svém domě. Ta nám nabídla, že bokud budeme chtít můžeme u ní i zůstat. No, možná, že kdyby můj pokoj neústil do obýváku kde pořád nědko něco brebentí a kdyby jim nejela televize od rána do večera tak bych to možná zůstala. Takhle ne.
...jo ještě pohled z okna toho superhotelu, kde jsem nakonec nespala...
Žádné komentáře:
Okomentovat