berjalan dan belajar ....

Za poslední dva týdny se toho moc významného neudálo, tak jen aby blog nestál...

V sobotu jsme s Ritou, Jackie a Oliwii podnikly dvoudenní mikro výlet do Padangu. Puvodní

záměr byl ten, že v Padangu přespíme na koleji místní univerzity, kde mimo jiné studuje i jedna

holčina a chlapec z čech ( mimochodem z FSS v Brně, možná že ho někteří znáte, přezdívaný

"Majda"). Tak jsem té holce asi tři dny před tím naším slavným výletem napsala a bylo mi tedy

odsouhlaseno, že u ní můžem tu jednu noc

byvakovat. Docela jsem se těšila, že si zase po dlouhé době popovídám s někým

česky, protože začínám mít trochu problémy se slovosledem a přesnou formulací toho co chci říct ( mimochodem moje angličtina, i když nikdy nebyla zrovna z nejslavnějších jde také, slušně řečeno, do kopru, zato

se mi pomalu daří obstojně komunikovat v indoneštině. Ale bohužel na úkor dvou předcházejících jazyků, něco za něco, že?)

Z našeho setkání, ale nakonec sešlo, protože mi v sobotu zhruba v poledne, když už jsme byly davno na cestě do Padangu, napsala: že teda jako bohužel, že sice je v Padangu ale bude spát u nějaké kamarádky nebo co, ale že možná můžeme spát u někoho jiného z programu Darmasiswa u nich v kampusu...já moc dobře vím, proč se nestýkat s čechama v zahraničí a divím se, že jsem upustila od svých zvyků..

.tak to jsme zavrhly a holky zavolaly jedněm našim místním

kamarádkám - dvojčatům Lindě a Lině, které jsme sice původně nechtěly s přespáním obtěžovat, ale nedalo se holt nic dělat. Nakonec to ale byl doopravdy velice příjemný výkend a to hlavně díky nim!

Krom courání se po Padangu a nakupování všeho možného co se v Padang Panjangu nedá sehnat jsme se v neděli na chvíli stavili na pobřeží do "opičince". Ony tu jsou sice opice prakticky všude, ale na tomto místě byly za atrakci, tak proč ne!? Jackie se málem s jednou tou opicí porvala o

pytlík buráků, ale nakonec to vzdala a tak milá opice s vítězoslavným výrazem ve tváři zozbalila onen sáček a jeho obsah v mžiku sežrala :)

Ps: Ve škole mám dost nabytý program a tak nestíhám přes týden moc chodit na net, jelikož prakticky celý den od 8 od rána do 10 do večera pořád něco dělám a pak už doopravdy nemám sílu jít ven (jelikož tady není školní wifi a dle mého názoru ani v nejbližších letech nebude) do "netroomu". Tímto se omlouvám všem, kteří na mě čekají na skypu atd...a výkendy jsem většinou na cestách.