Jak na vedro
Bylo by nefér tvrdit, že veškeré mé rady pocházejí z mých osobních zkušeností a že jsem na ně přišla výhradně sama systémem pokus - omyl.
Myslím, že jsem na cestách nikdy neměla s ničím příliš veliké potíže (narozdíl někerých mých kamarádů a spolužáků) hlavně díky dobrým radám, kterými mě od dětství bohatě zásobovali moji prarodiče. Dokonce jsem jim svého času přezdívala Africký dědeček a babička, když jsem je jako dítě potřebovala odlišit od těch druhých dvou. Moji prarodiče strávili řadu let při východním pobřeží tropické Afriky a jejich osobní zkušenosti a vzpomínky mi byli velikým zdrojem ponaučení a inspirace. Nikdy jsem sice v rovníkové Africe nebyla, ale tropy jako tropy, ne? Z jejich vyprávění jsem si odnesla mnohem víc rad a poznatků než kdybych ustavičně louskala cestopisy a knihy typu "jak přežít".
Když jsem poprvé jela do Indonésie, představovala jsem si, že to nemůže být o moc horší než v létě v Itálii nebo Tunisku. To se dalo celkem dobře snést. Ale tropy jsou jiné - vlhké. A ta kombinace vysokých teplot a vlhkosti je dobrý test hlavně psychické než fyzické odolnosti a to z toho důvodu, že jsme již od mládí očkováni skrz televizní obrazovky, že jedině suché podpaží je to pravé a být neustále zpocený je naprosto společensky poněkud unappetitlich. Tak na toto prosím vás rychle zapomeňte, protože to by jste se museli natírat antiperspirantem od hlavy až k patě a stejně by vám to vydrželo maximálně do oběda.
Aklimatizace chce čas a není dobré to "lámat přes koleno", mohlo by vás to stát zdraví. A pokud sem pojedete jen na dovolenou, tak to můžete alespoň přiřadit ke svým zážitkům.
1. Vyrovnejte se s tím hlavně psychicky. Smiřte se stím, že tady prostě hic je a snažtě se tím příliš neobtěžovat svou mysl. Pokud vás to uklidní nejste v tom sami. I Indonésané se potí a vysoké teploty také prožívají, i když by na to měli být zvyklí. To, že je i v největších hicech potkáte v tričku z dlouhým rukávem nebo dokonce v bundě, nemá nic společného s tím, že by jim bylo chladno. V konceptu krásy se Asie s Evropou rozchází mimo jiné v tom, že se neopalují a chtějí být co nejsvětlejší. A tak se chrání oděvem a večer se natírají bělícími krémy a nechápou proč si běloši na plážích s takovou oblibou grilujou svou přirozeně bílou pokožku aby pak celí rudí čekali až zhnědnou.
2. Nevystavujte se teplotním šokům. Babička vždycky říkala, že je lepší si dát teplý čaj než nápoj s ledem. Je to teorie o vyrovnání teplot. Neříkám, aby jste se prolévali horkým čajem, když je vám z vedra na vzdechnutí, ale pamatujte si, že před tím, než do sebe nějaké ledové pití obrátíte, je dobré se alespoň nějak ochladit. Například tím, že si sednete do stínu a budete pít velice pomalu, v opačném případě by vás taky mohlo klepnout. Já osobně dávám přednost čaji, který má teplotu okolí a to není nijak složité docílit, pijete-li Es Teh ve warungu. Indonésané připravují ledový čaj klasicky (ve většině případů - tady platí ponaučení, že čím dražší rumah makan tím větší chemka na pití) a to tak, že připraví normální čaj zalitý vroucí vodou a když pustí barvu tak do toho hodí led před vámi to přistane ještě půl na půl ledové/horké a pak už stačí brčkem pomalu upíjet postupně chladnoucí nápoj a jsme z toho venku.
Jestliže si na led netroufáte (a já se vám nedivím) nechte si nápoj "odrazit", krapet zteplat.
Další věcí je AC - Klimatizace. To je mor. Já vždycky toto setkání odnesu nastuzením. Indonésané normálně klimatizaci nepoužívají, ale tam kde ji mají (v dopravních prostředcích, obchodech, úřadech atd...) to vohulej na maximum a vy se s polu s ostatními klepete zimou a proklínáte sami sebe, že jste nechali svetr doma. Pokud víte, že vás něco takového čeká, je dobré sebou nosit alespoň nějaký větší šál nebo šátek a zachránit se, protože pak od tamtud vylezete a venkovní teplota vás srazí na kolena.
Jestli máte klimatizaci v hotelu na pokoji tak ji používejte velice opatrně, protože celý den strávený v horkovzdušné troubě kombinované s parním hrcem a potom spánek v lednici vám patrně neudělá dobře a být nastydlí v létě je doopravdy opruz.
3. Deodorant a pudr. Kdo ještě nikdy v životě neměl vlka, tak tady má velice reálnou šanci této zkušenosti nabýt, zejména podcení-li toaletní hygienu (viz. DAILY LIFE IN INDONESIA II.). Kdo se s tímto jevem již setkal, tomu nemusím vysvětlovat, že pudr (chcete-li zásyp) je věc dospělou populací naprosto nedoceněná. Nikoliv však v tropech. Vřele vám doporučuji, vezměte si z domova, nějaké příruční balení dětského zásypu, kterým ošetříte intimní partie, a v Indonéských obchodech se pak podívejte po jedné velice užitečné věci - pudru s mentholem (ten ovšen na oné partie nenanášejte). Pudr s mentholem má jednu úžasnou vlastnost - štiplavě ochlazuje. Nejlepší je nanést ho na celé tělo (krom oněch partií) hned po raní koupeli. Jedním z nejúčinějších, který můžete sehnat je "PRICKLY HEAT", ten je již svým balením v plechové pixle nepřehlédnutený a připomíná tak dávné koloniální časy. Jsou tu samozřejně i jiné, jemnější ale méně účiné.
 |
| Pricly Heat powder |
Další zajímavou věcí je tzv. minyak angin - větrový olej. Indonésané se jím natírají a nebo ho jen tak čuchají skorem pořád. Má větší grády než minyak kayu putih a je více o aromaterapii...prostě aby vám bylo míň na vzdechnutí. Já osobně si ho nanáším na zátylek a na tepové body a spánky (ale tady pozor na oči!). Jeho účinek je podobný jako u Prickly Heat - pálivě chladí. Ono vás to spíš probere a osvěží než ochladí, ale mě to kolikrát zachránilo před trudomyslností :) Prodává se ve formě rol-onů velikosti cca do dlaně a s různými aromaty. V obchodech jej naleznete v sekci léčiv.
4. Ochlazujte se stravou. Asi budete z počátku překvapeni, ale Indonésané konzumují většinu jídel studených, nebo alespoň zchladlých na "pokojovou teplotu", dáli se to tak říct, to proto, že i velmi pálivé jídlo nemá tak zařívací efekt pokud se nejí horké. Snaže se své tělo nezahřívat příliš pávivým jídlem (to zní možná jako vtip, když víte jak Indonésané milují pálivá jídla). Obecně se snažte vyhnout konzumaci zázvoru, chilly papriček ale i kuřecímu masu. Pokud nejste vegetariáni tak z masa má ochlazující efekt maso kozí, jinak syrová zelenina a ovoce (dobře omyté) v jakém koliv množství. V Indonésii můžete koupit džus z čerstvého tropického ovoce nebo kokosové mléko (vlastně spíš kokosovou vodu) na každém kroku za pár kaček tak toho využijtě - ale chtějte to bez kondenzovaného mléka (tanpa susu) a bez cukru (tanpa gula). Přesný přehled ochlazujících a zahřívacích potravin si můžete sami dohledat, to by bylo na celou samostatnou kapitolu a já nejsem výživový poradce :D
5. Pořiďte si vějíř. Můžete si ho přivést nebo kooupit až tady, ale rozhodně se vám bude hodit. Já ho nosím v kabeli neustále stejně tak jako deštník. Pokud vám vějíř příjde příliš zženštilý způsob ochlazování se, tak můžete sáhnout po kapesním větráčku na baterky, je to na vás.
6. Snažte se odpočívat a pokud jste tedy nepřijeli za účelem ogrilováváníse, tak se příliš neexponujte přímému slunci i přesto, že jste se natřeli "padesátkou", protože ta vám od přehrátí nepomůže.
Hodně zdaru a chladnou hlavu.
