Tajemná Zelenina, Záhadné Ovoce II.

Zapota Obecná neboli Sapodilla (indonésky Sawo) 

Sapodilla je středně vysoký strom se střídavými řapíkatými listy. Původním domovem tohoto ovocného stromu je Střední a Jižní Amerika, ale díky koloniím se rozšířil i do jižní a jihovýchodní Asie.

Plody Sapolilly jsou kulovité nebo vejčité bobule velikosti větších kachních vajec s hnědou až hnědě rezavou slupkou a trochu připomínají nemyté brambory. Dužina bývá nažloutlá až nahnědlá a obsahuje několik plochých semen. Sapodilla vylučuje lepkavé, latexu podobné mléko, z něhož se původně vyráběly žvýkačky. Ostatně toho si můžete všimnout i při její konzumaci, kdy vytváří "pogumovaný" efekt v ústech, který ale rychle odezní.

Sapodilla - Sawo

Pokud jsou plody doopravdy zralé, jsou velice sladké, připomínají chutí i konzistencí přezrálou medovou hrušku. Bohužel se plody často trhají nezralé, aby přežily expedici a pak je nutné je nechat dlouho odležet aby změkly. Často se ale trhají nezralé i proto, že jsou velmi oblíbené u Kaloňů, kteří pak v sadech a zahradách škodí stejně jako u nás špačci. 

Z osobní zkušenosti kupuji Sawo pouze na venkově a v sezóně, nejlépe podél cest, kde je prodávají místní lidé přímo ze zahrádky. Bohužel Sawo, co je k dostání na trzích ve městech bývá nezralé a spíše dřív zhnije než by dozrálo. 

Pokud jej tedy budete kupovat, mělo by být na omak poddajné asi jako zralá meruňka, když je tvrdé není zralé. Sawo omyjte a oloupejte z něj tenkou slupku. Semena nejezte.

Povijnice Jedlá/batátová (indonésky Ubi Jalar)

Ubi / batáta je okopanina a stejně tak jako brambory pochází z Ameriky. Do Evropy se dostalo s Kryštofem Kolumbem asi o 100 let dřív než klasické brambory. Z Ameriky se Ubi rozšířilo do dalších teplých oblastí světa, zejména do Afriky, Jihovýchodní Asie, Číny či Japonska. Na rozdíl od Brambor, jsou mladé listy Ubi / Batátů jedlé a připravují se podobně jako špenát.

Ubi či Batátů je mnoho druhů i v samotné Indonésii. Mnohé z nich se využívají především na výrobu moučníků, dají se vařit, smažit, dusit, péct atd... 

Ubi (zdroj obrázku: wikipedia)

Ubi jalar má světlou slupku a dužina po uvaření zežloutne, takové Ubi nejvíce připomíná přemrzlou bramboru. Ubi Merah (červené ubi) je vlastně kasická batáta jak ji můžeme koupit i v českých obchodech s tmavě oranžovou až červenou slupkou a oranžovou dužinou. Ubi Cilembu (Ubi madu - medové ubi) je asi nejsladší formou ubi co jsem zatím jedla. Nejčastěji se prodává pečené ve slupce a to je doopravdy pochoutka. Asi nejpodivnější z Ubi, jaké lze v Indonésii najít, je Ubi jalar Ungu (fialové Ubi) které má červeno-fialovou slupku a červenou dužinu, která po uvaření nabyde syté fialové barvy. Toto Ubi je často používáno na moučníky protože vypadá velice efektivně, ale dělají se z něj i křupky a další pochutiny. 

Ubi můžete tepelně upravovat prakticky jakkoliv, oloupané i neoloupané, ale nekonzumujte je v syrovém stavu. Ubi v syrovém stavu vylučuje lepkavou latexu podobnou tekutinu, která ubi chrání před škůdci. 

Ubi ungu - fialové ubi

Dezert "biji salak" z fialového ubi

Křupky z fialového ubi

Tajemná Zelenina, Záhadné Ovoce I.

V Indonésii můžete na trzích narazit na podivné věci. A pokud máte touhu zkoušet nové chutě a obohatit své zážitky, připravila jsem pro vás takový mini seriál, který budu postupně doplňovat. 

Různé druhy tropického ovoce a zeleniny se dají koupit i v ČR, avšak zdaleka ne všechny. V Indonésii můžete najít mnoho druhů, které jste možná nikdy v životě neviděli ani o nich neslyšeli. Mnohé nejsou původem z těchto ostrovů, ale byly sem dovezeny během koloniální éry a zdomácněly natolik, že je místní berou za své a původní.

Dvouslivák Ježatý neboli Rambutan

Rambutan je poměrně velký strom, který produkuje trsy malých ježatých plodů velikosti švestky, jejichž slupka bývá buď červená nebo žluto-zelená (trochu může připomínat plody kaštanu). Plody chuťově připomínali liči a stejně tak jako liči má uprostřed dužiny pecku.
Rambutan se obvykle prodává po trsech od 10tis-20tis IDR podle sezóny. Mnozí Indonésané preferují Rambutan který má drobnější plody se žluto-zelenou slupkou, prý jsou sladší. Já osobně mám raději ten červený, jeho plody jsou větší a dužina je mírně nakyslá.

Rambutan můžete oloupat dvěma způsoby: buď naříznout slupku a poté zmáčknout a plod vyloupnout, nebo si všiměte drobné rýhy vedoucí od stopky ke "špičce" a do té pak vtlačíte palec a slupka sama povolí a rozevře se. Každopádně doporučuji před loupáním omýt. 

Rambutan

Salak neboli Snake Fruit

Salak je plodem Salakové palmy (Salacca Zalacca) a má původ na Jávě a Sumatře, zdomácněl i na dalších ostrovech (Bali, Sulavesi atd..). Salaku se daří velice dobře na vulkanických půdách.
Plody rostou u kmene nízko nad zemí chráněny dlouhými trny. Plody Salaku mají kapkovitý tvar a jsou potažené šupinatou slupkou, která připomíná hadí kůži, od toho její anglický název. 

V Indonésii můžete narazit na druhy, které se chutí liší podle místa původu. Salak z Jávy (Salak Yogya, Salak Pondoh) je spíše nasládlý a mnohem více moučnatý na rozdíl od Salaku Sumaterského (nebo také Salak Medan), který je svíravě nakyslý a mnohem více šťavnatý. Salak Bali je kombinací dvou předešlých, moučnatý ale nakyslý.

Když budete kupovat Salak, otestujte si špičku každého plodu. Měli byste cítit vůli mezi plodem a slupkou, v žádném případě nekupujte Salak, jehož špička ke měkká nebo dokonce mazlavá, to znamená, že je plod může být nahnilý.
Pokud si tedy koupíte Salak, nejprve jej omyjte a pak oloupejte od špičky. Dávejte přitom pozor, zejména je li šlupka tuhá, ať se neporaníte, šupinky mohou být ostré. Uvnitř je dužina Salaku rozdělená na dva až tři díly s jedním semenem v každém dílu. Salak z Jávy můžete po oloupání rovnou jíst, Salak ze Sumatry je dobré po oloupání zbavit tenké blány, která pokrývá jednotlivé díly dužiny, protože je trpká - jednoduše ji "odmasírujte" prsty pryč.
Na Jávě ze semen Salaku po upražení připravují nápoj KOPLAK, je to taková obdoba vitakávy. 

Salak